"Já chci jenom!"

Nedávno jsme se s kolegy bavili o tom, jaké věty slýchají ve svých ordinacích a čekárnách nejčastěji a které mají "nejraději". Mezi pomyslnou špičkou těchto vyjádření ve dveřích do ordinace, ze kterých začíná personálu běhat mráz po zádech, zaujala první místo věta: "Já chci jenom!".

Pacientům, kteří se na tento způsob návštěv v ordinaci specializují, se často říká něžně "jenomci" nebo "enemci", na západě našeho území se z důvodu odlišného jazykového pozadí setkáte s názvem "jenomáci" nebo korektnějším "pouzisté".

Berte prosím následující článek trochu s nadhledem, stejně tak byl s nadhledem v tomto předvánočním čase napsán. Pokusím se Vám ale osvětlit, proč věta "Já chci jenom!" v čekárně zpravidla napáchá více škody než užitku. Je pravda, že čas od času do této pozice sklouzne skoro každý včetně nás nebo našich rodinných příslušníků (jeden z nejhorších případů je moje vlastní manželka, která ale prakticky k lékařům nechodí, takže se to v tom kosmickém měřítku tak nějak vyrovná) a netvrdím ani, že všechny návštěvy typu "Já chci jenom!" jsou a priori špatné, ale to už ponechám na zamyšlení každému čtenáři...

Co je tedy na větě "Já chci jenom!" tak špatně? Shrnul bych to do tří základních bodů, které se vzájemně prolínají:

1. JENOM dává falešnou představu práva na přednostní ošetření.

Každý z nás má pocit, že pokud něco zabere krátkou dobu, mělo by se to odbýt co nejdřív, abychom toho, který nechce moc, zbytečně nenechávali čekat. Problém je, že (zejména v medicíně), každý chceme JENOM něco. Někdo chce JENOM léky, někdo JENOM vyšetřit, proč ho bolí ucho, někdo JENOM napsat něco na kašel, někdo JENOM razítko. O tom, proč některé z těchto situací znamenají více, než si člověk často uvědomuje, se rozepisuji v bodě č. 3.
I ti, jejichž vyšetření (nebo léčba) trvá delší dobu, mají právo být ošetřeni - a to o nic menší než ti, kteří přijdou "JENOM pro něco".

Představte si to třeba v obchodě. Máte v košíku nákup pro celou rodinu na týdenní dovolenou. To bude markování na pěkných pár minut, mezitím zjistíte, že vám upadla nálepka z hrušek a poběžíte si je zpátky zvážit. Za Vámi ve frontě stojí netrpělivě vyhlížející mladík se dvěma rohlíky a balíčkem salámu. Vypadá, že má fakt hlad a že to bude na pár vteřin - napípat, zaplatit a nazdar. Tak ho pustíte, vás to už tolik nezdrží. Ale když tam bude hladových mladíků sedm nebo deset, už je to jiná. A kolik jich ještě pustíte a kterému řeknete, že už ne? A co když jeden z nich bude chtít ještě cigarety a zrovna nebudou mít jeho značku a on se bude rozhodovat, které chce místo toho? A co když ON nebude mít zvážené banány a poběží zpátky přes půl obchodu? To už toho začnete trochu litovat. Navíc, pokud byste se řídili pravidlem, že pustíte všechny s menším nákupem, než máte sami, mohlo by se dost dobře stát, že byste z obchodu odešli až na konci otevírací doby, pokud vůbec...

Jak se tato situace projevuje v ordinaci, se dočtete v bodu č. 2, jak říkám, jednotlivé body se vzájemně prolínají.

2. JENOM není nikdy "jenom". Většinou je k němu ještě "No a když..."

Z běžného života tu situaci známe všichni velmi dobře. Manželský pár jde na večeři do restaurace. Žena, říkejme jí třeba Terezka, se navečer nechce přejídat a objedná si jenom salát. Jenomže potom manželovi, říkejme mu třeba Kája, přinesou na talíři čtvrt kila krávy medium-rare a k tomu ty domácí hranolky, co vypadají tak dobře, a z "jenom salátu" se stane salát a půlka stejku a hranolků od manžela. Terezka má na závěr večera pocit, že všechno je v pořádku, že si přece objednala jenom ten salát no a když už ten Kája měl tolik toho masa a hranolků, tak se s ní přece rád podělil. Kája má na závěr večera pocit, že Terezku probodne stejkovým nožem, protože se jí přece třikrát zeptal, jestli nechce vlastní pořádný jídlo, a ona třikrát řekla, že jenom salát!

Teď si situaci představme na modelu v ordinaci. Přijde Pepa Nedočkal (zkoumal jsem celou kartotéku a takového pacienta nemáme, snad se tímto tedy nikoho nedotknu osobně), v čekárně bafne na sestřičku, že potřebuje "JENOM napsat léky", sestřička se nechá ukecat, a tak ho vpustí do ordinace (před Boženkou Trpělivou, která čeká na preventivní prohlídku), já panu Nedočkalovi napíšu léky, ten se zvedne, odchází a s rukou na klice od dveří se otočí a povídá: "No a když už tu jsem... Mohl byste mi JENOM říct výsledky krve, na které jsem byl před třemi měsíci?"

Projít výsledky a vysvětlit panu Pepovi, co znamená vysoký cholesterol a zvýšené jaterní testy a co by měl nebo neměl dělat, zabere další čas. Boženka mezitím trpělivě čeká. Když už vysvětlíme všechny ty hodnoty a domluvíme se na dalším postupu a pan Pepa Nedočkal zase odchází, vzpomene si, že měl nechat předepsat léky i manželce. "No a když už tu jsem, dáte mi léky aji pro Marušku?"

Uznejte, že v tuto chvíli nemůžu vstát, kopnout Pepu do hýždě a poslat ho do čekárny, aby počkal, než vyřešíme prohlídku paní Boženky Trpělivé, která přišla dřív. Už je stejně pozdě. A dost často tato situace graduje a graduje. Posledně si Pepa Nedočkal vzpomněl ještě na pracovní prohlídku a vyšetření na řidičák. To už samozřejmě trpělivost skončila a objednali jsme ho na jiné datum. Jenže těchto případů jsou týdně desítky a, jak jistě uznáte, jsou značně nespravedlivé nejen k nám jako personálu, ale hlavně k paní Boženě Trpělivé, která mezitím sedí a čeká a čeká a čeká...

3. Velmi často JENOM znamená pro každého z nás něco úplně jiného.

Tím mám na mysli hlavně modelovou situaci "JENOM razítko na řidičák" nebo "JENOM razítko do práce". Tím prvním se zcela jistě myslí vyšetření zdravotní způsobilosti k řízení, tím druhým pracovně lékařská prohlídka. Trochu jsem se o tom rozepsal již v článku o objednávání, je to nejčastější dotaz č. 4. Pravděpodobně toto téma dostane dříve či později i samostatný článek.

Stejně tak nás spousta pacientů osloví s tím, jestli bychom se mohli "JENOM na něco podívat". Často to bývá vyrážka, výrůstek na kůži, zarůstající nehet, ale už jsem měl i pacienta, který mne požádal, jestli bych se mu mohl "JENOM kouknout za ucho, že ho tam něco svědí" a za uchem měl již několik měsíců kožní nádor, který se začal prožírat přes kůži, z krátkého "JENOM kouknutí" bylo vyšetření na 15 minut s obvoláváním ambulance kožní, chirurgické, onkologické a organizací další péče.

Navíc, i když se nenajde nic závažného, po sebemenším "kouknutí" je potřeba všechno důkladně zapsat, popsat a zdokumentovat. Až přijdete za měsíc s jinými problémy, možná bude vyrážka nebo znaménko vypadat úplně jinak - a pokud nebudu mít stav před měsícem dobře popsaný, nebudu moct ani posoudit, jak se to vyvinulo.
Možná Vám to přijde nepravděpodobné, ale opravdu si nepamatuji všechno. Staráme se o cca 1500 pacientů a po roce zatím sotva zvládám přiřadit správná jména k obličejům, když Vás potkám na ulici. Pamatovat si, jak vypadala která vyrážka před měsícem (nebo delší dobou) není prostě v lidských silách. Všechna tato práce kolem se udělat musí, i když ji většinou nevidíte (protože ji dělám až ve chvíli, kdy odcházíte z ordinace, abych se do té doby mohl věnovat Vám). A i tato "neviditelná" práce je hrozně důležitá a - především - zabere další čas navíc.

Proto "JENOM kouknutí" není nikdy jenom kouknutí, je to vyšetření se zápisem dokumentace, důsledným zhodnocením a stanovením závěru, případně nastavení dalšího plánu sledování nebo léčby.

Přirovnal bych to asi takto - zkuste přijet do autoservisu a říct, že Vám auto dělá nějaký divný zvuk, jestli by se nemohli JENOM podívat na motor. A udělejte to nejlíp pět minut před zavíračkou, že to "JENOM podívání na motor" přece déle než 5 minut trvat nemůže. Uvidíme, jak se na to budou tvářit.

Mohli bychom pokračovat dál. Mohli bychom detailně rozebrat, proč není "razítko na řidičák" JENOM razítko, jaký je rozdíl mezi razítkem, vyšetřením, posudkem a prohlídkou, jaké povinnosti máme ze zákona v posudkové péči apod. Mohli bychom se důsledněji věnovat i tomu, proč rychlejší ošetření neznamená nutně přednostní ošetření. Mohli bychom rozebrat i tu večeři Terezky s Kájou. Ale to už by článek opět přesáhl mez rozumné čitelnosti - navíc teď před Vánoci nikdo nemá čas. Na dlouhé řeči jste sem nepřišli, vy přece chcete JENOM vědět, proč je špatně "Já chci JENOM!"

No a teď už to snad víte. Ten modrej chlápek z obrázku v úvodu tohoto článku chtěl taky určitě JENOM...

Každopádně většina těchto potíží od začátku ledna 2020 odpadne. Bude se totiž objednávat - férově, spravedlivě, průhledně, jednoznačně. Víc si o tom přečtěte v článku o objednávání nebo v novinkách na hlavní straně.

Přeji Vám příjemný advent, víc si toho zase řekneme v nějakém dalším článku.

MUDr. Michal Kočař