S čím (ne)chodit na pohotovost?

Lékařská pohotovostní služba, lékařská služba první pomoci, pohotovost... To všechno jsou názvy s nimiž se setkáte, pokud budete potřebovat lékařskou péči mimo běžnou pracovní dobu. Jenže s čím na takovou ambulanci jít a s čím naopak nechodit? Základní instrukce se vám pokusí poskytnout tento článek...

Po přečtení tohoto článku mě má drahá žena přesvědčila, že by bylo vhodné jej doplnit krátkým a jednoduchým schématem pro ty z vás, kteří nemohou číst celý dlouhý text. Schéma si dovoluji přiložit zde. Jistě chápete, že je zde hlavně pro odlehčení situace a že je tudíž máte brát trochu s rezervou. Detaily a další informace se dočtete v článku níže.

Ambulance LPS (lékařské pohotovostní služby), lidově zvaná "pohotovost" je primárně služba určená pro pacienty s akutními zdravotními problémy, život a zdraví ohrožujícími onemocněními vyžadujícími neodkladnou lékařskou péči. Je místem, kde se rychle stabilizují zdravotní stavy, ošetřují se drobné úrazy (větší patří do péče chirurgie - více čtěte níže), léčí se náhlá bolest a jiné akutní potíže.

Dnes najdete ambulanci pohotovosti většinou přímo v nemocničním areálu nebo při nemocnici - bývá součástí snad všech nemocnic okresního významu. V nemocnicích krajských a fakultních je často součástí tzv. komplexu urgentního příjmu (o tom níže).

Je také potřeba rozlišovat mezi opravdovou pohotovostí (označuje se LPS nebo LSPP, jak píšu výše) a takzvanou akutní ambulancí (chirurgickou, interní, neurologickou, traumatologickou atd.). Na ambulanci pohotovosti by primárně měli sloužit praktičtí lékaři "z terénu", v případě jejich nedostatku se pak situace řeší lékaři různých odborností z příslušné nemocnice.

Ambulance pohotovosti slouží k prvotnímu ošetření základních akutních stavů, mezi které patří např. záněty dýchacích cest (angína, chřipky, zánět průdušek, zápal plic), drobné úrazy, bolesti pohybového aparátu (svalů, kloubů, zad); dále k vyšetření a vyloučení závažných poruch zdravotního stavu (např. vyšetření při podezření na srdeční infarkt, mozkovou mrtvici, náhlou příhodu břišní, závažnější úraz či jiné další závažné stavy) a v případě potřeby také k ošetření těchto stavů nebo jejich předání příslušnému specialistovi (internistovi, neurologovi, chirurgovi aj.).

Z výše uvedeného vyplývá, že ambulance pohotovosti je vyhrazena především pacientům v akutním stavu (o tom, co je akutní stav se dočtete více v následujícím článku, podrobný rozbor by zde zabral více místa, než je vhodné). I v případě, že lékař na pohotovosti zrovna žádného pacienta nevyšetřuje nebo neošetřuje, měl by být v ideálním případě připraven člověka v akutním stavu ihned přijmout a ošetřit. Z toho také plyne, že by pacienti, kteří na pohotovostní službu primárně nepatří, měli spíše vyhledat péči svého praktického lékaře.

Zde musím opět udělat vsuvku, ať se mi na hlavu nesnese vlna kritiky a nepropírají mne bulvární plátky a televize... Samozřejmě všichni chápeme obavy pacientů, kteří mají nějaký nový zdravotní problém, jehož závažnost nejsou schopni sami posoudit. O tom se nikdo nepře. Pokud vás bolí hlava, rameno, koleno nebo palec, bolí vás krátce a hodně, můžete se právem obávat závažného onemocnění a na pohotovost "patříte". Následující text hovoří o úplně jiných typech pacientů.

Na pohotovost tedy primárně nepatří potíže, které jsou ze svého principu dlouhodobé (a zejména dlouhodobě stejné). Pohotovost také nenahrazuje péči vašeho praktického lékaře a to ani v případě, že tento má dovolenou (pokud má dovolenou, má povinnost zajistit za sebe zástup u jiného kolegy, tuto informaci má váš lékař na dveřích ordinace a případně na svých webových stránkách - jako například my). Na pohotovosti tedy nechtějte např. předpis svých pravidelně užívaných dlouhodobých léků. Že jste si až dnes večer všimli, že vám v krabičce už nezbývá na zítřejší ráno žádná tabletka, to je prostě a jednoduše nerozvážnost a chyba v plánování. Lékař pohotovosti vám léky sice předepíše, ale určitě tento případ na pohotovost nepatří.

Stejně tak není úplně férové ani k personálu, ani k ostatním pacientům, pokud na pohotovost přijdete s problémem, který vás tíží už 14 dní a nic se na něm nemění. Typická věta "no já jsem myslel, že to přejde, ale je to 14 dní, tak aby to nebylo něco závažného..." je postrachem všech lékařů sloužících pohotovost. Pokud se na vašem zdravotním stavu nic nezměnilo (např. vás už 14 dní stejně bolí hlava a bolest se nemění) a tento problém "vydržel" už 14 dní, jak je možné, že teď už "nevydrží" do dalšího rána, kdy se na vás může podívat váš praktický lékař (který o vás má řádově více informací a zná vás řádově lépe než "cizí" lékař na pohotovosti)?

Jiná věc samozřejmě je, pokud vás 14 dní trochu bolí hlava a v pátek ve 4 hodiny odpoledne se bolest náhle změní, zhorší a hlava vás bolí jako čert, dělá se vám na zvracení a neudržíte rovnováhu. To je zcela jiný případ a všichni to určitě chápeme.

Co je špatně na případu "od sedmi od rána mám 40°C horečky a neustále zvracím, ale k lékaři jsem nešel, protože jsem chtěl počkat, jestli to nepřejde, a teď v sedm večer jdu tedy na pohotovost, protože to nepřešlo", asi nemusím vnímavému čtenáři vysvětlovat. Stejně tak asi není obtížné pochopit, proč byste neměli v pondělí večer přijít na pohotovost s tím, že vás ve čtvrtek ráno píchla vosa a ruku máte ještě pořád oteklou a bolavou.

Další spousta pacientů chodí na pohotovost proto, že "nemohou odejít z práce". S výjimkou vzácných případů (např. když se řidič kamionu vrací po týdnu z cesty po zahraničí až v pátek v 17:00), které pochopit lze, jde nejčastěji o situace, kdy se zaměstnanci z práce spíše "nechce", tj. nechtějí se dohadovat se šéfem, domlouvat absenci v zaměstnání s nadřízeným, případně zameškaný čas později dohánět apod. A to už se chápe hůře. Na propustku k (svému) lékaři mají ze zákona nárok všichni zaměstnanci, ať jsou na svém místě jakkoliv nepostradatelní.

Také je důležité si uvědomit, že ambulance LPS (a lékař záchranky) mají ze zákona výjimku a nejsou oprávněni vystavovat Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (lidově řečeno "neschopenku"). Pokud jdete na pohotovost pro tento formulář, jdete také marně. Pokud však máte nově vzniklé zdravotní potíže mimo ordinační dobu svého lékaře (typicky si v sobotu uděláte úraz) a budete potřebovat vystavit neschopenku již od soboty (protože jdete v sobotu večer na noční), jdete na pohotovost oprávněně, jelikož po ošetření a vystavení zprávy může váš lékař v pondělí vystavit neschopenku zpětně od soboty, jinak by správně ani neměl (opět - více najdete v článku o neschopenkách, k jehož sepsání se už půl roku sbírají síly...).

Na pohotovosti se mimo jiné také platí regulační poplatek 90,- Kč (jde o poslední místo, kde regulační poplatky ještě nebyly zrušeny). To není trest za to, že jste si dovolili tam přijít neprávem, tento poplatek platí všichni, protože jej stanoví zákon.

Abychom to tedy shrnuli a skončili na příznivější notě. Pokud máte nově vzniklé potíže, které se vám zdají závažné, případně pokud se na vašem zdravotním stavu právě teď něco změnilo, co vás znepokojuje, určitě vyhledejte ošetření na ambulanci lékařské pohotovostní služby. Pokud ale máte 14 dní bolesti ruky, které jsou stále stejné a celých 14 dní jste je nijak neřešili, abyste následně ve středu v 18:30 přišli na ambulanci pohotovosti, že "se to už nedá vydržet", počítejte minimálně s lehkým neporozuměním.

Ať už ale na ambulanci pohotovosti patříte nebo ne, pravděpodobně se zde ošetření dočkáte vždycky. Málokterý lékař pozná na první pohled s naprostou jistotou, že váš stav nemůže být závažný, a dovolí si vás vyhodit. A ve chvíli, kdy už vás vyšetřujeme, je rychlejší ošetření dokončit, než se dohadovat, proč na té pohotovosti vůbec jste... Otázkou zůstává, zda je to na místě a jestli je to fér.

Jinak přeji všem pacientům pevné zdraví a zejména to, aby ambulanci pohotovosti (ani jiné akutní ambulance v nemocnicích) během svého života ideálně vůbec nepotřebovali. Loučím se s vámi a jedu sloužit na pohotovost do Kroměříže.

S pozdravem
MUDr. Michal Kočař