Co jsou to akutní potíže a jak je poznat?

V nedávném článku o pohotovostní službě jsem se poměrně často odkazoval na slova jako "akutní potíže", "akutní stav" apod. Jelikož jde o takzvané odborné lékařské pindy, jak by Vám jistě vysvětlil rádce Hálí z Lotranda a Zubejdy, bude asi lepší, když tento termín trochu rozeberu, abychom si rozuměli a nepletli si pojmy s průjmy. Svůj vliv zde má i populární televizní kultura (domácí i zahraniční), nejrůznější filmy a seriály, které bohužel píší scénáristi, ne lékaři. Nejrůznější odborné termíny, které by laik normálně nikdy neslyšel, se tak dostávají k uším neodborné veřejnosti a jsou v těchto médiích používány často naprosto nesprávně, což samozřejmě člověk medicíny neznalý nemůže poznat a posoudit.

Mám akutní horečku, musíme s tím něco udělat!

Čtrnáct dní mě bolí ruka a už je to vážně dost akutní...

Pane doktore, mám od dnešního rána akutní bolest hlavy.

Maminka už je 2 měsíce v akutním stavu na JIPce.

Potřebuju akutně razítko na neschopenku!

Schválně se můžete zkusit zamyslet nad tím, které z těchto vět dávají smysl a které nikoliv...

Ze začátku si pomůžeme latinským slovníkem... Bohužel většina on-line slovníků překládá latinský výraz acutus jako akutní, což je pro nás vyloženě užitečná informace. Sáhneme-li tedy do starší technologie a vyhledáme-li v knize, zjistíme, že acutus znamená např. bystrý, ale také náhlý, rychlý, ostrý, závažný.

Akutnímu (tedy bystrému) čtenáři již došlo, že akutní potíže jsou tedy převážně takové, které buď nově vznikly nebo se nyní zásadním způsobem změnily (pro všechny případy počítáme, že se změnily k horšímu, protože pokud se někomu náhle udělá dobře a přejdou ho všechny strasti a bolesti, málokdy je to důvodem k návštěvě lékaře). Zde se pohybujeme v horizontu hodin, maximálně dnů.

Potíže, které trvají dny a týdny se odborně nazývají "subakutní" (přesný překlad této slovní hříčky je obtížný, připodobnil bych to výrazu "ne-až-tak akutní"). Potíže, které trvají měsíce (většinou se přibližně držíme horizontu 3 měsíců) jsou potíže chronické (tj. dlouhodobé). I když dlouhodobé potíže mohou být hodně závažné (zeptejte se např. starších pacientů, kteří mají artrózu a čekají na výměnu kloubu, nebo mladých lidí s revmatickou artritidou, jak moc nepříjemná je dlouhodobá = chronická bolest), z podstaty věci však nejsou "akutní", tedy "náhlé, nově vzniklé".

Slovo "akutní" tedy principiálně nepopisuje závažnost stavu, ale zejména jeho časový průběh. Nemusíte se tedy cítit méněcenní, pokud zjistíte, že Vaše potíže nejsou "akutní", i když jsou vážné.

Podle toho, zda jsou potíže náhlé nebo dlouhodobé se totiž rozhoduje mimo jiné o tom, zda máte své zdraví svěřit do péče lékaře na pohotovosti nebo na urgentní ambulanci (zcela jednoznačně potíže akutní, neodkladné...), nebo svému ošetřujícímu lékaři - tj. nejčastěji praktikovi (potíže subakutní, chronické...).

Výrazem "akutní potíže" také občas šermujeme při dovolené, protože Vás žádáme, abyste do zástupu ke kolegům chodili jen s těmito neodkladnými problémy, nikoliv s něčím, co by mohlo ještě dva nebo tři dny vydržet do našeho návratu.

Abychom dali snadno srozumitelný případ - pokud dva měsíce chodíte s bolestmi paty (nejspíše máte patní ostruhu), asi se nic nestane, pokud to nepřijdete hned teď ve středu odpoledne řešit s kolegou do zástupu, ale počkáte, než se po víkendu vrátím do ordinace a ošetřím Vás já. Pokud vás ale od včerejška trápí silný kašel, vysoké teploty a bolesti hlavy, určitě se o akutní potíže jedná a péči lékaře vyhledejte co nejdříve.

Doufám, že vám tento stručný článek alespoň trochu pomohl porozumět problematice a že se již nenecháte zmást neodbornou hantýrkou televizních seriálů a bulvárních novin, které nálepku "akutní" přilepí úplně na všechno.

MUDr. Michal Kočař