VPL ORDINACE s.r.o. – praktický lékař v Chropyni

Jak se vyhnout chřipce II. - očkování

Dovolím si na začátek podrbat sám sebe za uchem a začít tím, že sem vložím odkaz na svůj úplně první článek na tomto blogu, který Vám na začátku letošního roku radil, jak se nejlépe vyhnout chřipce.

Před spoustou dalších moudrých rad (které si teď v sezóně virových infekcí dýchacích cest rozhodně znovu přečtěte) stojí na prvním místě, že nejlepší ochranou proti chřipce je očkování. Jelikož je očkování v poslední době citlivé téma, jehož "výbušnost" je do jisté míry založená na nedostatečné komunikaci mezi zdravotníky a klienty, rozhodl jsem se sepsat tento krátký článek přímo o očkování proti chřipce jako takovém.


Začněme teoretickým úvodem - co to vlastně chřipka je? Spousta laiků (pacientů i televizních osobností) má tendenci takto označovat prakticky jakoukoliv virovou infekci dýchacích cest. To samozřejmě není ani zdaleka pravda, respiračních viróz jsou stovky a chřipka mezi nimi stojí jako samostatná kapitola.

Klinické rozlišení (tedy přímo v ordinaci) je bohužel obtížné. Jediný způsob, jak definitivně a stoprocentně rozlišit chřipku od jiné virózy, je laboratorní vyšetření na chřipkový virus, které se běžně neprovádí. Je zbytečně drahé, jeho provedení trvá poměrně dlouho a rezervujeme je proto pouze pro pacienty ve vážném stavu (většinou jsou to komplikované případy v nemocnici). I epidemiologické průzkumy počítají chřipku jako "influenza-like-illness", tedy "chřipce podobná onemocnění". U běžných nekomplikovaných případů chřipky je totiž léčba úplně stejná jako u ostatních virových onemocnění, a proto by nám přesné určení chřipkového viru neposkytlo žádnou důležitou informaci. Tuto informaci prosím podržte v paměti, až se budeme bavit o účinnosti očkování a o typech chřipky.

V čem je tedy chřipka jiná než ostatní onemocnění? Její průběh bývá zejména mnohem závažnější, delší a příznaky intenzivnější než u jiných viróz. Podle populární literatury charakterizují chřipku hlavně horečky nad 38°C (z osobní zkušenosti - často i mnohem více), intenzita celkových příznaků (bolesti celého těla, únava, slabost, malátnost, nevůle, nechutenství apod.) a suchý dráždivý (neproduktivní) kašel (tj. takový, při kterém nic nevykašláváte).

Z hlediska prognózy je chřipka závažnější než většina ostatních viróz zejména svojí intenzitou a délkou průběhu - v průřezu trvá až 2x déle než běžné "nachlazení" nebo "rýma". Všichni známe průpovídku, že "rýma léčená trvá týden a neléčená sedm dní" - u chřipky je základní délka onemocnění minimálně dvojnásobná a čas do plné rekonvalescence může trvat i další týden až dva po uzdravení (tj. dohromady třeba i měsíc). Toto prosím platí pro všechny z nás, ne jen pro "rizikové pacienty", jak se dočtete níže. Navíc má chřipka častěji tendence způsobovat závažné komplikace. Tuto informaci prosím rovněž podržte v paměti.


Největším nebezpečím je chřipka pro takzvané rizikové skupiny pacientů. Jsou jimi samozřejmě:

  • starší osoby (zákon stanovil pro rizikové seniory hranici 65 let, je na každém z nás, jak se na svůj věk ještě cítí "vitální")
  • osoby trpící dlouhodobým onemocněním průdušek a plic (asthma, chronický zánět průdušek, CHOPN apod.)
  • osoby trpící dlouhodobým onemocněním srdce a cév (vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, arytmie apod.)
  • osoby trpící dlouhodobým onemocněním ledvin
  • osoby s cukrovkou (kteréhokoliv typu)
  • osoby s poruchami imunity (zejména osoby s poruchou funkce sleziny nebo po odstranění sleziny, osoby užívající z různých důvodů imunosupresiva, tj. léky na snížení imunity, osoby léčené vysokou dávkou kortikoidů a podobně)

U těchto rizikových pacientů je mnohem vyšší šance, že i "obyčejná" chřipka způsobí závažné komplikace - typicky to bývají chřipkové záněty plic (které - jelikož je chřipka virové onemocnění - na rozdíl od typických bakteriálních "zápalů plic" nereagují na léčbu antibiotiky), vzácněji např. záněty srdečního svalu (které vedou rychle ke ztrátě srdeční výkonnosti a srdečnímu selhání) a jiné podobné "chuťovky".

Komplikace mohou ale nastat i u všech ostatních (tedy i u nás, mladých, zdravých, "nezničitelných" pacientů). Velkým rizikovým faktorem je zejména takzvané přecházení chřipky (tj. situace, kdy nemocný nezůstane doma - např. z finančních důvodů nebo proto, že je v práci prostě "nepostradatelný" - a dál chodí do práce, vykonává často i namáhavé činnosti a nevěnuje se dostatečně léčbě), u pacientů, kteří (zejm. opakovaně) přecházejí infekce - zejména chřipku - je četnost komplikací násobně vyšší.

Komplikace navíc - ona totiž ani ta chřipka není jedno onemocnění, ale spíše skupina více či méně příbuzných virů, které způsobují velmi blízká a podobná onemocnění. Dělí se do základních skupin A, B, C, mezi chřipkami typu A rozeznáváme ještě podtypy, například nechvalně proslulý podtyp H1N1 (tzv. "pandemická chřipka", jinak též "mexická" nebo "prasečí"), H5N1 ("ptačí chřipka") apod.


A teď tedy k tomu očkování.

Očkování proti chřipce chrání proti nejčastějším druhům chřipky. Letos je již naprosto běžnou praxí očkovat tzv. tetravalentními vakcínami (proti 4 druhům chřipky). Výrobce vakcín na základě epidemiologické situace (rozšíření jednotlivých druhů viru chřipky ve světě) vybere ty, které budou s největší pravděpodobností v následujícím roce nejčastější. Každý rok může být toto složení trochu jiné, proto se proti sezónní chřipce očkuje každý rok (každou sezónu) - typicky v podzimních měsících.

Navzdory tomu, že chřipkových virů je mnoho a vakcína obsahuje pouze čtyři z nich, chrání účinně proti více než 90-95% případů chřipky, s nimiž se setkáme, jelikož zhruba takto velká část všech onemocnění bude způsobena těmito čtyřmi nejčastějšími viry. Zbylých 5-10% tvoří viry "minoritní" (menšinové), proti kterým vakcína přímo nechrání, je však možné, že na základě příbuznosti jednotlivých virů budou naočkovaní jedinci chráněni alespoň částečně. Tvrdá data ze seriózní studie zatím nejsou, ale klinická zkušenost něco podobného podporuje.

Nejčastější argumenty proti očkování - mají váhu?

  1. Očkování ničí/tlumí přirozenou imunitu.
    Tento argument naprosto nedává smysl. Vakcína je vyrobena tak, aby způsobila aktivaci imunitního systému, který si proti danému onemocnění vytvoří protilátky. Pokud něco, pak očkování stav imunity spíše zlepšuje.
  2. Na co se očkovat, vždyť je to "jenom chřipka".
    Kdokoliv něco takového pronese ve vší vážnosti, zjevně ještě nikdy neměl opravdovou chřipku. Ano, různé další virové infekce dýchacích cest jsou ve většině případů nezávažné, nekomplikované a člověka příliš nevyčerpají. Tady je ale zásadní rozdíl oproti chřipce. Schválně se vraťte na začátek článku a přečtěte si, jak dlouho trvá opravdová chřipka a jaké příznaky při ní člověk většinou mívá.
  3. V televizi říkali, že to očkování stejně nefunguje.
    Zde bych se zamyslel nad tím, zda osoba, která v televizi / novinách / na internetu / v jakémkoliv sdělovacím médiu je opravdu odborníkem ve zdravotnictví a zná danou problematiku z praxe. Pokud ne, jakým právem se k ní pak vyjadřuje?
    Očkování má potvrzenou účinnost vědeckými studiemi, stejně jako dlouholetá klinická praxe potvrzuje, že pacienti, kteří jsou proti chřipce naočkovaní, tuto nemoc buď vůbec nedostanou, nebo (pokud se setkají s vzácnějším virem chřipky) alespoň příznaky přijdou a odejdou mnohem rychleji a onemocnění je mnohem méně závažné než u osob neočkovaných.
  4. Já se přece očkovat nemusím, ještě jsem mladý/mladá a zdravý/zdravá. Očkování je přece hlavně pro důchodce a nemocné lidi.
    Ano, je pravda, že lidé starší a závažně nemocní (vizte přehled výše) jsou chřipkou a jejími komplikacemi ohroženi mnohem více. Je pravda, že většina z nás mladých zdravých lidí ještě stále věří mýtu o své nezničitelnosti (z nějakého důvodu tomu věří muži častěji než ženy - přenechávám čtenáři k zamyšlení). Argumenty pro očkování jsou zde hned dva - zaprvé nikdo z nás není úplně nezničitelný, chřipka si nevybírá a onemocnět můžeme úplně každý - proto se všichni můžeme adekvátně chránit. Zadruhé (a to možná především), každý máme ve svém okolí někoho z "rizikových pacientů" - staré lidi (rodiče, prarodiče...), malé děti (vlastní i cizí), osoby s nejrůznějšími nemocemi. Pokud díky očkování nedostaneme chřipku my, nemůžeme ani nakazit tyto nejbližší a nejzranitelnější ze svého okolí.
    To je mimochodem dobrý námět na článek o očkování obecně, ten ale zatím přenechám některému z aktivnějších kolegů pediatrů, kteří toho mají řádově více...
  5. To očkování stojí zbytečně moc peněz!
    Některým skupinám pacientů (pacienti nad 65 let, případně mladší pacienti s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, onemocněním srdce a cév, plic nebo ledvin, případně pacienty s poruchou funkce sleziny nebo po jejím odstranění - tedy skoro všem "rizikovým") hradí očkování zdravotní pojišťovna. Pokud si nejste jistí, zda mezi ně patříte i Vy, kontaktujte nás (nejlépe e-mailem, odpovíme brzy).
    Ostatním (tedy mladším a zdravějším lidem) předkládám následující úvahu. Vakcína Vás přijde na 250,- Kč + 150,- Kč za aplikaci. To je dohromady 400,- Kč jednou ročně. Oproti tomu jedno balení Modafenu Vás vyjde na 230,- Kč. K tomu oblíbené vitamínové preparáty za dalších cca 100,- Kč (nebo i mnohem dražší), případně při horečce ještě Paralen za 40,- Kč a už jsme skoro na stejné částce. A to vůbec nepočítám, že si třeba vezmete neschopenku (jako zodpovědný zaměstnanec, který zaprvé nechce nakazit všechny kolegy a zadruhé nechce nemoc přecházet a riskovat komplikace) a na neschopence máte od prvního dne 60% denního vyměřovacího základu - marodit můžete třeba 14 dní a to už jsou ztráty na výdělku v řádu tisíců. Opravdu nejsou ty čtyři kila dobrá investice?
  6. Očkování má určitě nežádoucí účinky
    Ano, může mít. Jelikož za očkováním stojí desítky let výzkumů a zlepšování, jsou jeho nežádoucí účinky vzácné a většinou nepříliš závažné. Můžeme jim lépe předcházet, pokud očkování správně načasujeme na dobu, kdy budete zdraví a odpočatí - opět, kontaktujte nás, domluvíme se. Nežádoucí účinky ale nemůžeme z principu vyloučit u žádné léčby - tedy ani u těch léků na chřipku, které pak budete užívat. A jaké nežádoucí účinky má samotná chřipka, o tom jsme se už přece bavili...
  7. Já jsem se jednou nechal/a očkovat a dostal/a jsem takovou chřipku!
    Tento argument jsem si nechal až nakonec, protože je snad ze všech nejčastější. Dokonce většina pacientů, která jej předloží, používá úplně stejnou větu o tomtéž slovosledu, dikci a dokonce dává i důraz na stejné slovo... Kde se vzala tato masová psychóza, nemám nejmenší ponětí.
    Po pravdě je to asi takto - očkování proti chřipce je typická "neživá vakcína", tj. neobsahuje žádné funkční viry - nemůže tedy vyvolat onemocnění chřipkou! Jedná se o vakcínu štěpenou, virus je tedy nejen usmrcený, ale také rozštěpený na jednotlivá vlákna. Přirovnal bych to nejlépe asi k sekané - máte pocit, že sekaná vypadá jako prase, nebo že by vám mohla běhat po dvorku?
    Co tedy některé lidi vede k této mylné domněnce? Po aplikaci očkování (každého očkování) přichází období, v němž tělo začíná vytvářet protilátky a aktivuje tím imunitní systém. Tento proces může být provázen mírným zvýšením teploty, bolestí svalů (zejména v místě vpichu) a únavou. U neživých vakcín (tedy i u očkování proti chřipce) je toto období maximálně 48 hodin a po něm příznaky zcela vymizí (opět prosím vzpomeňte, jak dlouho trvá opravdová chřipka). U některých jedinců může být reakce na očkování opravdu bouřlivá a je možné, že si ji někdo mylně vyloží jako onemocnění. Jedná se však pouze o reakci na očkování, nejde o příznaky onemocnění! Při aplikaci očkování o tomto všechny pacienty informujeme a dáváme jim instrukce, jak v takovémto případě postupovat.
    Reakce na očkování mohou být vážnější u osob, které jsou již před očkováním nemocné - např. již jeví známky jiného virového onemocnění. Proto se Vás také vždycky ptáme, jestli jste zdraví, cítíte se dobře, nemáte před očkováním teploty ani jiné příznaky; v případě "nachlazení" je očkování třeba odložit.
    Nelze samozřejmě vyloučit ani ten nepříliš pravděpodobný případ - že jste chřipku dostali těsně před očkováním a po očkování se Vám jen projevila... Jenže ta by se projevila úplně stejně i v případě, že byste se očkovat nenechali. Ale takováto shoda náhod už je na úrovni vítězství v Jackpotu.

A tak bychom mohli pokračovat až do aleluja.


Slovo závěrem

Očkování nikomu z Vás určitě nevnucujeme, všem ho jenom dobře doporučujeme. Já osobně jdu příkladem a naočkuji se - letos stejně jako každý rok - jako první.

Opravdovou chřipku jsem za celý svůj dospělý život zažil jenom jednou - bylo to před 5 lety v Přerově, když jsem se ještě neočkoval. Jako správný 25letý mladík jsem si připadal "nezničitelný" - proč se očkovat, vždyť je to "jenom chřipka" a já to přece vydržím! Pak to přišlo. Jako správný "loajální zaměstnanec" jsem si připadal nepostradatelný ve své práci a nevzal jsem si ani neschopenku, ani dovolenou, poctivě jsem se 14 dní plazil do práce nemocný, ordinoval jsem v horečkách s třeštěním hlavy. Snědl jsem dvě krabičky Paralenu, Modafen, půl lékárny vitamínů, prolíval jsem se všemi možnými čaji, bylinkami, cpal jsem to do sebe ze všech stran. Když jsem pak - zcela vyčerpán - po cestě rychlíkem domů usnul a vzbudil se až v Července, byla to ta příslovečná poslední kapka. Ale to je historka zase na nějaký jiný den.

Každopádně od té doby se očkuji pravidelně a chřipka se mi obloukem vyhýbá. A co bych to byl za doktora, kdybych nedoporučil svým pacientům totéž, co dělám sám pro sebe...


MUDr. Michal Kočař

11. 10. 2019