Láska za časů corony I. - roušky, roušky a zase ty roušky
Globální pandemie onemocnění COVID-19 (z anglického COrona VIrus Disease - tj. onemocnění coronavirem) neúprosně drží většinu světa pod krkem minimálně od začátku letošního března. Do té doby jsme se ještě mohli tvářit, že se nás to vlastně až tak netýká (a někteří tak činili zhusta a hlasitě) a že je to nějaký lokální čínsko-italský problém. Teď, tváří v tvář stále rostoucímu počtu nakažených a stále se přitvrzujícím opatřením české vlády, vtipy o rouškách a nakupování zásob překročily hranici z černého do morbidního humoru.
Právě proto je potřeba si o těch rouškách něco povědět. I když se situace v posledních dnech zlepšila (zejména díky nařízením vlády), stále spousta lidí nechápe, k čemu jsou a proč je nosit.
Dovolil bych si ještě na úvod jednu premisu, ke které se určitě několikrát vrátím. To, že se aktuálně cítíte dobře, neznamená, že nemůžete být nakažení a infekční - nemoc má inkubační dobu až 14 dnů, během těchto 14 dnů nemusíte mít žádné příznaky ani potíže, můžete se cítit úplně normálně. Některé infekce mají mírný průběh a příznaky tak nenápadné, že si jich člověk ani nevšimne (ztráta čichu), nebo je připisuje něčemu jinému (kašel - například kouření, alergii apod.). Vzpomeňte na tento odstavec, až budete číst větu "nakažený může být úplně každý" a budete si říkat, že vy určitě ne, protože vám přece nic není...
Předně - roušky i respirátory jsou bariérové pomůcky k ochraně dýchacích cest. Znají je dobře nejen zdravotníci, ale i brusiči, stavební dělníci, bourači azbestu, natěrači, prakticky kdokoliv, kdo pracuje v prostředí, kde je vzduch kontaminován škodlivinami. Roušky a respirátory (s určitou úspěšností) zachycují tyto škodliviny dle své funkce ve směru "dovnitř" nebo "ven". A v tom je právě ten hlavní rozdíl:
Jaké jsou druhy bariérových pomůcek k ochraně dýchacích cest?
- rouška neboli ústenka - primárně se používá v chirurgii, kde je potřeba uchránit operační pole před kontaminací slinami chirurga; z toho logicky vyplývá, že rouška primárně zachycuje materiál putující směrem od nositele ven; základním omezením roušky je její tvar, který na obličeji nesedí úplně přesně a zejména kolem tváří a kořene nosu "netěsní", proto je ochrana směrem dovnitř k nositeli omezená - každopádně ale chrání lépe než "tenká vrstva vzduchu", kterou kolem úst a nosu máte, pokud nenosíte vůbec žádnou pomůcku
- respirátor bez výdechového ventilu je lépe tvarovaná pomůcka, která s větší či menší úspěšností těsní na obličeji nositele a uzavírá tak vstup do dýchacích cest - veškerý vdechovaný i vydechovaný vzduch se tudíž filtruje přes materiál respirátoru; tato pomůcka tedy zachycuje materiál putující oběma směry - dovnitř k nositeli i od nositele ven
- respirátor s výdechovým ventilem je asi nejčastěji používanou pomůckou, je totiž mnohem komfortnější než respirátor bez ventilu - stejně tak těsní na obličeji a filtruje veškerý vdechovaný vzduch, při výdechu však vzduch putuje jednocestným ventilem, vydechovaný vzduch tedy není filtrován; výdechový ventil značně zlepšuje dechové pohodlí nositele, který vydechuje prakticky volně, vzduch odchází ventilem téměř bez odporu, proto se používá hlavně při fyzicky náročných pracích v kontaminovaném prostředí, je však nutné si uvědomit, že pomůcka chrání pouze ve směru dovnitř k nositeli. Ve stavebnictví to není problém, protože je jedno, co zedník vydechuje na zeď, ale v současné pandemii to je argument zásadní důležitosti.
Respirátory se dále dělí do tříd (různých klasifikací, např. americké N95, N100 nebo evropské FFP1, FFP2, FFP3) podle míry účinnosti, kterou prokazují při filtraci vzduchu, ale to je nyní vedlejší.
Z výše uvedeného vyplývá jediné - pokud by všichni nakažení nosili roušky, nemohli by virus roznášet dál a šíření by se zpomalilo nebo i úplně zastavilo. Ano, mohli bychom se hádat, že rouškou projdou malá množství viru, ale důležité je, že zastaví ty kapénky. Zatímco jednotlivé částice vydechovaného viru jsou jako samostatné náboje, kapénka je granát s obrovským množstvím viru, který v těle "exploduje" jako šrapnel. Co myslíte, že je horší? Dostat to kulkou, nebo granátem?
Ilustrační video zde: https://www.youtube.com/watch?v=kYJvU81DKgk
Proč tedy zdravotníci potřebují respirátory, nikoliv roušky? A proč je špatně chodit na nákup v respirátoru s výdechovým ventilem?
Odpověď na první otázku je jednoduchá - v současné epidemiologické situaci je každý člověk potenciálně nakažený coronavirem. Nikdo z nás to u sebe nemůže zcela jistě vyloučit, zejména pokud má příznaky infekce dýchacích cest (kašel, kýchání, teplota, dušnost, poruchy čichu...). Jako zdravotníci musíme tedy ke každému pacientovi přistupovat jako k pravděpodobně infikovanému. A jelikož k nám v současné situaci chodí hlavně lidé nemocní, musíme se dostatečně účinně chránit. Účinnou ochranu nositeli, jak jsme si výše vysvětlili, poskytne respirátor.
Jak to dopadá, když se zdravotníci dostatečně dobře nechrání, jsme viděli v Itálii - nakažený personál nemocnice infikuje stovky dalších pacientů, kteří jsou většinou nemocní, a tudíž méně odolní, a následuje totální kolaps zdravotního systému se spoustou lidí vyžadujících intenzivní péči včetně podpory dýchání.
Aby byli zdravotníci (lékaři, sestry, záchranáři, ošetřovatelky v domovech důchodců apod.) dostatečně chráněni, je nezbytné. Neříkám to proto, že bychom byli z nějakého důvodu lepší lidé než všichni ostatní, ale naší prací je setkávat se s nemocnými pacienty. Je to jako jezdit na kole bez přilby - jednou, dvakrát nebo třikrát se vám na rovné městské silnici nejspíš nic nestane. Ale pokud budete jezdit na kole každý den desítky kilometrů, sjíždět z kopce po lesních stezkách a všeobecně se vystavovat riskantním podmínkám, je v zásadě otázkou času, než z toho kola sletíte a rozbijete si tu nechráněnou hlavu.
Odpověď na otázku druhou (proč nemáte nosit respirátor s výdechovým ventilem) je podobná. Pokud nosíte respirátor s výdechovým ventilem, pak výborně chráníte sebe před ostatními. Ostatní před sebou ale nechráníte vůbec, protože vydechujete nefiltrovaný vzduch. A jak jsme si právě řekli, nakažený může být úplně každý, aniž by o tom věděl. Pokud tedy máte respirátor s výdechovým ventilem, je potřeba tento ventil překrýt rouškou. Pro ochranu ostatních lidí kolem vás je obyčejná rouška mnohem lepší než respirátor s ventilem. A pokud se nebudete zdržovat v blízkosti ostatních lidí příliš dlouho, i Vám ta rouška bude bohatě stačit.
Jak správně zacházet s rouškou?
Teď už jen informace ryze praktická - jak s rouškou správně zacházet? Ono totiž nedává smysl mít výbornou pomůcku a pak to všechno zkazit tím, že s ní budete špatně pracovat.
- rouška musí překrývat ústa i nos (pokud ji máte pod nosem, je to prakticky k ničemu, na bradě nebo na čele je to úplně k ničemu - a podle toho, co potkávám na ulici za případy, to asi není jasné zdaleka všem)
- rouška by měla co nejvíce těsnit kolem nosu i kolem tváří; čím lépe těsní, tím lépe chrání vás i ostatní - správně si ji tedy nasaďte, utáhněte tkanice, nasaďte tak, aby seděla, pokud máte roušku s tvarovatelným drátkem v oblasti nosu, využijte ho a roušku si vytvarujte, aby přiléhala
- na přední část roušky se nesahá - počítejte s tím, že může být kontaminovaná tím, co na vás prskají ostatní lidi a co létá ve vzduchu - pokud si tedy budete každou chvíli sahat na roušku holýma rukama, kterýma pak osaháte půl obchodu a na závěr si je strčíte do oka, je veškerá ochrana k ničemu
- informace zásadní a nejdůležitější - roušku je potřeba také sundat tak, abychom se nedotkli její přední části - bezpečná je manipulace za tkanice nebo gumičky; pomůže vám možná představa, že máte v ruce pos*anou plínku - chyněte ji za tkanice, za kraje, sundejte ji tak, abyste se tím nepleskli přes obličej, a pokud se toho dotknete rukama, hned si je umyjte, než začnete sahat na něco dalšího...
- roušku je po použití potřeba oprat (ideálně vyvařit v pračce nebo v horké vodě v hrnci), usušit a po usušení nejlépe přežehlit - tím se zlikvidují veškeré zárodky, které se v ní mohly zachytit, a rouška je opět připravena k použití - z toho taky vyplývá, že každý potřebujeme aspoň dvě nebo tři roušky, abychom je mohli pravidelně střídat a prát...
Na závěr už jen tři doušky
První douška - rouška je pěkná věc a je určitě potřeba ji nosit. Je ale potřeba ji nosit s rozumem. Aby bylo sdělení vlády jednoznačné a snadno srozumitelné, nařídilo se "noste roušky všichni, vždycky a všude". Pokud ale budete zrovna na zdravotní procházce v lese (samozřejmě sami nebo jen se členy společné domácnosti) a široko daleko kolem Vás nikdo nebude, není důvod si roušku na chvíli nesundat a nenadechnout se čerstvého vzduchu. Ona totiž i ta rouška s časem užívání vlhne a tím ztrácí účinnost. Dokonce nás v tomto ducho dohnalo i nové opatření vlády, které od 7. 4. 2020 povoluje individuální sport a pobyt v přírodě bez roušky - pokud tedy sami jedete po cyklostezce na kole nebo si jdete sami zaběhat do lesa, roušku mít nemusíte. Pokud ale jedete přes město na kole na nákup, vezměte si ji, to přece není individuální sport a všichni to chápeme...
Druhá douška - to, že máte na obličeji roušku, Vás nečiní nezničitelnými. Nevěřte zbytečně mýtu o vlastní nezranitelnosti jen proto, že máte na obličeji masku. Pamatujte, že virus může do organismu vstoupit i oční spojivkou (proto při vyšetřování pacientů používáme nejen ty respirátory, ale také ochranné těsnící brýle). Na krátkou dobu v obchodě si samozřejmě nemusíte oblékat potápěčské brýle nebo skafandr; základní ochranou proti šíření coronaviru by však mělo zůstat udržování dostatečného odstupu a stranění se společnosti (ten známý social distancing). Prostě zůstaňte doma a nestýkejte se s nikým, s kým nemusíte. Ven choďte jen mimo lidi a jen se členy vlastní domácnosti.
Třetí douška - doufám, že až tato pandemie pomine, mohlo by nám po ní zůstat jeden pozitivní odkaz - že nemocní lidé budou nosit roušky, aby neinfikovali ostatní kolem sebe (o tom, že si nemocní lidé budou brát neschopenky a nebudou nemocní chodit do práce, ani nemluvím), ať už budou mít coronavirus, chřipku, angínu nebo cokoliv jiného. Ostatně, COVID-19 není jediné infekční onemocnění na světě...
Čtvrtá bonusová douška - všechny informace o chození ven do přírody platí jen pro zdravé osoby. Netýkají se osob v nařízené karanténě nebo dokonce v domácí izolaci. O tom si řekneme něco zase příště...
S přáním pevného zdraví a rouškou na ústech se s Vámi loučí
MUDr. Michal Kočař