Vyšetření krevní skupiny - jak na to a je to k něčemu?

Už od počátku 20. století, kdy profesor Jánský objevil čtvrtou krevní skupinu, čímž rozšířil objev svého kolegy Landsteinera z přelomu století, víme, že různí lidé mají různé typy krve a některé z nich se prostě míchat nesmějí. Tento objev bezpochyby vedl k záchraně nevyčíslitelného množství lidských životů, jelikož nám umožnil podávat krevní transfúze, vyrábět a podávat krevní deriváty, lépe porozumět transplantační medicíně atd.

V jednoduchosti - podle červených krvinek rozlišujeme krevní skupiny tzv. AB0 systému, tj. skupinu A, B, AB a 0. Dále známe tzv. Rh-faktor (podle opice makak rhesus, lat. macaca mulatta, na které byla objevena), který nám výše uvedené čtyři krevní skupiny dělí na osm podskupin (A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+, 0-) podle toho, zda Rh-faktor mají (pozitivní, +) nebo nemají (negativní, -). Přesnější a detailnější informace o jednotlivých krevních skupinách dalece přesahují záměr tohoto článku a zvídavý čtenář si je jistě vyhledá samostatně např. zde.

Vyšetření krevní skupiny tedy v medicíně má své nezastupitelné místo například při podávání krevních transfúzí, při přípravě na náročné a rozsáhlé operační zákroky, při záchraně života obětí úrazu, při péči o osoby s onkologickým nebo hematoonkologickým onemocněním (po chemoterapii, ozáření aj.), v transplantační medicíně atd.

Poznámka mezi řečí - určitě vás při čtení napadlo, jestli se také dozvíte, proč je to vyšetření krevní skupiny vlastně tak důležité. Jednoduše řečeno - krve různých krevní skupin spolu nemusejí být kompatibilní (slučitelné) a příjemce krevní transfúze může mít po podání transfúze nesprávné krevní skupiny závažné zdravotní potíže (krev se de facto sráží a rozkládá), což ho může ohrožovat i na životě. Opět - zjednodušeně řečeno, každý pacient by měl dostávat výhradně krev "vlastní" krevní skupiny. V případě tzv. "vitální indikace" (tj. ohrožení života - např. při velké krevní ztrátě) se může postupovat i podle následujícího známého schématu kompatibility krevních skupin (pacient s krevní skupinou AB může dostat krev skupiny A i krev skupiny B, je však pro něj vždy lepší, pokud dostane krev skupiny AB; o pacientech s krevní skupinou 0 se říká, že jsou univerzální dárci, avšak platí to s drobnou výhradou a jen v případě velkých krevních ztrát, kdy "není čas" zajišťovat krev "správné" skupiny).

Další detaily široce přesahují záměr tohoto článku a můžete se o nich dočíst např. zde.

Tolik tedy k lékařským a zdravotním důvodům k vyšetřování krevních skupin. Poslední dobou se však stále častěji setkáváme s vyšetřením krevní skupiny kvůli "sestavení speciální diety dle typu krve" a podobnými žádostmi, které mne nakonec přivedly až k sepsání tohoto článku.

(1) Vyšetření krevní skupiny před podáním krevní transfúze

Toto vyšetření je zcela nezbytné a provádí se vždy v nemocničním zařízení, kde je transfúze podávána. V profesním slangu se mu říká "zakřížení krve", jelikož se laboratorně vyšetřuje krevní skupina příslušného pacienta a následně se provádí velká a malá křížová zkouška (více např. zde) k ověření, že daná krevní transfúze je pro pacienta vhodná a nezpůsobí mu zdravotní potíže a komplikace.

Další úrovní kontroly je tzv. bed-side test, tj. vyšetření u lůžka pacienta, kdy se rychlým vyšetřením na papírové kartičce ještě jednou ověří kompatibilita krve podávané a pacientovy (tím se odfiltruje možnost záměny v laboratoři nebo po cestě k lůžku pacienta).

Tato vyšetření jsou naprosto nezbytná při každém podání transfúze a bez jejich provedení není možné transfúzi podat. Srovnejte s bodem 2 níže.

(2) Vyšetření krevní skupiny před plánovanou rozsáhlou operací

Pokud se chystáte na velký operační zákrok (nejčastěji ortopedický, tj. výměnu kloubu), nastane jedna ze dvou situací - a) lékař Vás odešle na autotransfúze (s předstihem cca měsíce před operací si "odložíte" vlastní krev, kterou Vám pak při operaci opět podají), nebo b) zajistí se dostatečné množství krve správné krevní skupiny od jiného dárce. Bezpečnější je samozřejmě dostat vlastní krev, někteří pacienti ale nemohou odběr krve podstoupit (určitě znáte hlášku "Sám mám málo, vyfič...") a musí se tedy zajistit krevní transfúzí od dárce.

V tomto případě má předběžné vyšetřování krevní skupiny význam pouze okrajový - aby příslušný ošetřující lékař na oddělení zvládl po domluvě s krevní bankou zajistit transfúze v dostatečném množství předem a nebude-li krve dostatek (například při hromadném neštěstí, kdy dostanou transfúze přednostně pacienti po úraze v ohrožení života), aby plánovanou operaci včas odložil na vhodnější termín.

Před vlastním podáním transfúze však vždy musí dojít k výše popsaným vyšetřením, tj. "zakřížení krve" a následně ještě rychlému testu u lůžka pacienta (v tomto případě tedy na operačním sále).

Žádný lékař (alespoň ne v této zemi) si nikdy nedovolí podat pacientovi krevní transfúzi naslepo jen proto, že je na nějakém papíře napsané, že má skupinu B-. Riziko selhání je v tomto případě příliš velké (stačí jeden hloupý překlep na klávesnici a stane se neštěstí) a nikdo je nebude podstupovat dobrovolně.

V případě darování krve si krevní skupinu vyšetřuje transfúzní stanice samostatně (od toho tam jsou). Totéž platí i pro sledování na hematologii pro různé krevní choroby.

(3) Vyšetření krevní skupiny pro různé jiné účely

Asi nejčastěji se setkáváme s pacienty, kteří žádají vyšetřit krevní skupinu "aby to věděli" (konkrétně pak např. pro aplikaci Záchranka, pro speciální náramek nebo přívěšek pro akutní stavy apod.). Informace je to sice zajímavá (hlavně když sledujete, jak se krevní skupiny dědí ve vaší rodině), ale jinak naprosto neužitečná.
Jak jsem psal výše, ani když budete mít na nějakém speciálním náramku nebo na psí známce vyraženou krevní skupinu, nikdo Vám krev bez řádného vyšetření (zakřížení) jen na základě této informace nepodá.

Druhou nejčastější žádostí je vyšetření krevní skupiny kvůli speciálním dietám. Zde se raději zdržím hlubšího komentáře, protože netvrdím, že vím všechno, ale všichni seriózní a vystudovaní výživoví poradci a dietologové, s nimiž jsem tuto problematiku konzultoval, se shodnou, že jídelníček podle krevní skupiny je asi podobně ezoterická záležitost jako jídelníček podle fází měsíce...

Tato vyšetření nemají zdravotní důvod (indikaci) a nejsou proto hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pokud toto vyšetření chcete dobrovolně podstoupit, je to samozřejmě možné, avšak takzvaně "za vlastní".

Jak na vyšetření krevní skupiny

Zcela scestná je představa pacientů, že se krevní skupina "pozná" při jakémkoliv krevním odběru - krevní skupina se musí cíleně vyšetřit (poslat do správné laboratoře, kde provedou odborné vyšetření). Vyšetření je rovněž rozsáhlejší než jen AB0 a Rh-faktor, určují se zde i další podskupiny krevního typu, minoritní antigeny, případně protilátky proti červeným krvinkám (a to už je dost specifická problematika).

Pokud je k vyšetření krevní skupiny zdravotní důvod (indikace), zařídíme je u nás v ordinaci při odběrech krve. Odebereme patřičný vzorek, zajistíme žádanku a odešleme do správné laboratoře. Výsledky vám pak sdělíme, případně jsou součástí předoperačního vyšetření před rozsáhlými operacemi (o významu tohoto vyšetření jsme psali výše).

Pokud vyšetření krevní skupiny požadujete z důvodů nezdravotních (krom speciálních dietních opatření a "jen pro informaci" se zde mohou uplatnit jakékoliv jiné důvody a rozmary, které Vás napadnou), máte v zásadě dvě (tři) možnosti.

1. Pokud nemáte žádné zdravotní omezení, můžete se stát dobrovolným dárcem a chodit pravidelně darovat krev. Krom informace o své krevní skupině pak budete mít dobrý pocit z toho, že pomáháte zachraňovat lidské životy.
   Krev je neustále potřeba, protože ji stále neumíme vytvořit v laboratoři, a vzhledem k intenzifikaci medicíny jsou požadavky stále vyšší. Dárcovství krve tedy rozhodně má smysl a je ve své podstatě nenahraditelné.
   Dobrovolné dárcovství je také bezplatné (nic nedostanete - aby se odstranila finanční motivace a dárce neměl potřebu zatajovat závažná onemocnění, ale ani nic neplatíte - dáváte dar zdravotnictví a ostatním pacientům).
   Krom vyšetření krevní skupiny a dobrého pocitu z toho, že zachraňujete lidské životy získáte samozřejmě pravidelný lékařský dohled nad svým zdravotním stavem - a to už se vyplatí...
   Kdo je a kdo není vhodný dárce si můžete přečíst například zde nebo na stránkách kterékoliv transfúzní stanice ve Vašem okolí. Pokud se chcete stát dárcem, kontaktujte svou nejbližší transfúzní stanici a domluvte se na dalším postupu.
2. Pokud nejste vhodný dárce nebo se jím z různých osobních či zdravotních důvodů nechcete stát, můžete požádat transfúzní stanici o vyšetření krevní skupiny jako samoplátce. Proces je pak stejný jako u nás - z krevního odběru se udělá vzorek, který se vyšetří v laboratoři, výsledky dostanete na transfúzní stanici dle konkrétní domluvy s personálem.
   Pro tento postup tedy kontaktujte svou nejbližší transfúzní stanici (v Kroměříži zde) a domluvte se na dalším postupu. Nezapomeňte sdělit, že jste samoplátce.
   Cena za toto vyšetření se může v čase měnit (a lišit se mezi pracovišti), v čase vydání článku máme z Kroměřížské nemocnice informaci, že za vyšetření krevní skupiny účtují samoplátci částku 300,- Kč.
3. Pokud je pro vás toto vyšetření příliš komplikované, časově náročné nebo máte strach z krevních odběrů, můžete si v lékárně zakoupit domácí test krevní skupiny. Jak píšu výše, je pouze orientační (vyšetřuje AB0 a Rh-faktor), ale pro potřeby většiny pacientů naprosto dostačuje. Cena za tento výrobek je opět různá dle výrobce a lékárny, počítejte s částkou okolo 400,- Kč. Jistou výhodou je, že se vyšetřuje pouze z několika kapek krve z prstu, do kterého se bodnete sami přiloženým kopíčkem (lancetou). Nemusíte na sebe tedy vztáhnout ani nůž, ani podstoupit odběr většího množství krve v ordinaci.

Ať už je tedy Váš důvod k vyšetření krevní skupiny jakýkoliv, doufám, že Vám tento článek poskytl potřebné informace.

MUDr. Michal Kočař